PUTOVÁNÍ ZA ZVUKEM SVÉHO UCHA:MUSIC = UNIVERSE
PUTOVÁNÍ ZA ZVUKEM SVÉHO UCHA
Akce a místa, kde jsme se mohli potkat
17.05.2004
PETER GABRIEL
PRAHA - T-Mobile Aréna.
Bývalý zpěvák Genesis poprvé zavítal do České republiky.
Vzhledem k tomu jaký hudební žánr Gabriel produkuje a v jakém neobvyklém stylu svá vystoupení představuje fanouškům, vzal jsem s sebou i manželku. A dobře jsem udělal. Místo nadšeného jednoho jsme byli nadšeni hned dva (teda kromě dalších tisíců v sále). Perfektní hudba, perfektní zvuk, perfektní show. Gabriel je profesionál, který chyby nedělá. Jeho představení z části i hlavou dolů a roztomilá jízda na kole spolu s excelentním baskytaristou Tony Levinem (ex Frank Zappa, King Crimson aj.) v "plující" lodičce ve skladbě Mercy Street mě udělalo velmi šťastným a spokojeným.
26.06.2003
ROSKILDE
DÁNSKO - Roskilde 26. - 29.6. Cena kolem 5000,-Kč
Třetí zastavení spolu s lidičkama z celýho světa, kteří sem přišli za jediným cílem - vidět a poslechnout si svoje oblíbence, kteří se stali pravděpodobně součástmi jejich života. Plně je chápu. Mám to taky tak.
Když jsem byl malý chlapec a mlátil jsem hlavou u Beatles a Abby, tak mi táta říkal "Neboj, z toho vyrosteš". A já se bál, že z toho vyrostu. Naštěstí se nestalo a už se nebojim.
Kapely co mi zůstaly ve vizuelní paměti - Bjork, Electrix Six, Fu Manchu, Immortal, Iron Maiden, Massive Attack, Melvins, Murderdolls, Tomahawk, Turbonegro...a zase něco v DJ stanu
21.06.2003
GO PLANET ROXY
TÁBOR - letiště Aeroklubu 20. - 21.6.
Přijeli jsme jen na sobotu. Pamatuju se mlhavě na Chumbawambu. Pak jsme poprvé slyšel Sunshine a pořídil do své sbírky jejich některá CD - moc se mi tenkrát líbili. Dále jsme shlédli Roisin Murphy s MOLOKO, ale bohužel technika zklamala a z vystoupení zbyla jen polovina. Festival zakončoval obávaný Marilyn Manson, ale i ten měl technické problémy, hlavně se zvukem, který zvukaři dali dohromady až někde na konci vystoupení. No což, není každý den (tady vlastně jen večer) posvícení, že?
30.05.2002
OZZFEST
PRAHA - Strahov.
OZZY, TOOL a SLAYER. O ty tady hlavně šlo.
Slayer nastoupili ještě za světla a spustili pěknej mazec. Lombardo hnal ostatní dopředu rychleji než na deskách a stadion si pěkně klepal hlavou.
Pak přišli na scénu TOOL. Nádherně složité melodie laděné do kolotoče depresí. Parádní psycho.
No a Ozzy? Hlasově OK, ale ty pohyby. Nedalo se na toho vratkého pána dívat. Když začal dělat "žabáky" tak jsem se jen lítostivě usmíval.
Zakk Wylde pak zachraňoval velmi dlouhou přestávku nekonečným sólem, aby se Ozzy mohl nadejchat kyslíku.
Pro mne nejslabší představení z této trojice.